Nic vás nebaví a emoce se kamsi rozplynuly? Jde o špatnou náladu, depresi, nebo syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření byl v nedávné minulosti často skloňovaným tématem, což vedlo k tomu, že je zařazen do systému mezinárodní klasifikace nemocí (celosvětově používaná klasifikace onemocnění, poruch a zdravotních problémů, ale také některých dalších příznaků, situací či okolností).

Jeho vznik se dává do souvislosti s dlouhodobým a nadměrným stresem. Dříve se mělo za to, že se týká pouze pracujících. Dnes už ale víme, že další velmi početnou skupinou, která se může s pocity vyhoření potýkat, jsou rodiče na rodičovské dovolené nebo ti, kteří kromě svého zaměstnání a starání se o rodinu pečují i o své nemohoucí rodiče. Jak je vidět, ohrožen může být téměř kdokoliv. A jak poznáte, že se vás nebo někoho ve vašem okolí týká syndrom vyhoření?

Jak poznat syndrom vyhoření 

Jestliže se v následujících řádcích najdete, není ovšem důvod panikařit. Nemusí to hned znamenat, že trpíte syndromem vyhoření. Pokud ale nejde o několikadenní záležitost, bylo by vhodné navštívit odborníka, který s vámi váš zdravotní stav probere. První volbou by měl být praktický lékař, který vás může následně nasměrovat k psychiatrovi nebo psychologovi. V případě vážného stavu vám může vystavit neschopenku nebo doporučit vhodnou medikaci. Jedině specialista dokáže rozlišit závažnost stavu a určit, o jakou diagnózu se přesně jedná. V jakých situacích ale zpozornět a vypravit se do jeho ordinace? Jde zejména o tyto pocity a stavy:

• vyčerpání a nedostatek energie,
• pocit prázdnoty,
• cynismus, negativismus, psychický odstup,
• neschopnost se těšit a radovat,
• snížená efektivita,
• neschopnost zvládat každodenní život.

Kromě toho se mohou vyskytovat:

• častější onemocnění,
• časté bolesti hlavy,
• problémy se spánkem,
• vysoký krevní tlak,
• neschopnost se soustředit,
• sebevražedné myšlenky.

Rizikové faktory

Ne každá stresující a náročná práce musí způsobit syndrom vyhoření. Ačkoliv záleží na mnoha faktorech, ty následující zvyšují riziko, že se u vás může syndrom vyhoření objevit. A proto buďte obezřetní v případech:

• Časové tísně – lidé, kteří pracují na pozicích, kdy musí danou situaci vyřešit rychle a nemají na svou práci dostatek času, bývají ohroženi častěji. Jedná se například o hasiče nebo záchranáře.
• Chybějící podpory vedení – asi nebude překvapením, že v prostředí, kde cítíte podporu, se pracuje příjemněji než v těch, kdy pochopení ze strany vedení chybí či po vás ještě „šlape“.
• Častých nesrozumitelných zadání – věděli jste, že až 60 % zaměstnanců plně netuší, co se po nich v práci chce? Pokud většinu své energie vyplýtváte na to, abyste pochopili, co po vás váš šéf chce, je něco špatně.
• Nadměrné zátěže – občas se stane, že musíte zůstat v práci déle nebo toho máte víc. Ale jestliže se to stane normou, i tomu nejzarytějšímu optimistovi zmizí úsměv z tváře.
• Nespravedlnosti – být dlouhodobě v kolektivu, kde se určitý zaměstnanec či skupina lidí protěžuje, může vést k pocitům beznaděje a zbytečnosti. Pracujte raději pro někoho, kdo si bude vaší práce vážit.
• Přítomnosti perfekcionistických osobnostních rysů – snažíte se, aby bylo všechno perfektní, či jste po většinu času zasmušilí? Pak pro vás může být snazší vyhořet než pro jiné. Stejně tak pokud zažíváte stres i v jiných oblastech života než jen v práci, existuje zvýšené riziko, že se u vás rozvine syndrom vyhoření.

Rozpoznejte projevy onemocnění včas

Nejlepší prevencí syndromu vyhoření by bylo, kdyby vznikaly pracovní pozice, kde by nebyl vyvíjen nadměrný tlak, vedení by bylo vstřícné, zadávalo jasně definované úkoly, a každý by tak věděl, co se po něm chce. V práci byste si rozuměli jak s kolegy, tak s nadřízenými a nikdo by nikomu nenadržoval. Bohužel jde o utopii. Proto je vhodnou prevencí zdravý životní styl (pestrá a vyvážená strava, pravidelná sportovní aktivita, dostatek spánku a spánková hygiena, dostatek stabilních sociálních vazeb, čas na sebe a svou vášeň). Pomoct může pravidelná sebereflexe vlastních pocitů ohledně práce anebo si také můžete říct o hodnocení od vašich blízkých. Pokud vám řeknou, že se vaše nálada a chování v posledních týdnech/měsících změnily, neberte to na lehkou váhu.

Syndrom vyhoření je onemocnění, které se může týkat nás všech. Neotálejte s návštěvou odborníků. Léčba bývá zdlouhavá, a čím dřív začnete, tím dříve se uzdravíte a budete se moct, plni sil a radosti, opět zapojit do života.

(rhl)

Zdroje:

• https://www.verywellmind.com/stress-and-burnout-symptoms-and-causes-3144516
• https://www.bangkokhospital.com/en/content/burnout-syndrome