Všimli jste si, že stejná stresující situace může různé jedince ovlivňovat odlišně? Způsob, jak zvládáte stres, závisí na vaší emoční výbavě, na případných prožitých traumatech a také na tom, jak jste se naučili s obtížnými situacemi vyrovnat.

Stres jako fyziologický projev je naprosto normální, vrozenou a přirozenou reakcí těla, která vzniká v důsledku působení stresorů nebo faktorů vyvolávajících reakci „bojuj nebo uteč“. Když se nezvládáme vyrovnat se stresem optimálně nebo se z něj stane chronický problém, vznikají obtíže, které postihují celý organismus – od tělesné schránky po psychiku.

Protože se nemůžeme po celý život vyvarovat stresujících situací a negativních emocí, je nutné, abychom se naučili obtížnějším obdobím čelit. Jak se uvolníte, když jste ve stresu? Co děláte ve stresujících momentech? Uzavřete se do sebe? Prožíváte emoce na maximum? Zablokujete své emoce? Jste v napětí? Přijmete obtížnou situaci a daří se vám kontrolovat své emoční reakce?

Stres se projevuje různě, ale když se stane chronickým, zpravidla způsobuje stejné problémy bez ohledu na to, jakého jedince se týká. Stres může vést k úzkostem, depresi, celkovému napětí, záchvatům paniky nebo potřebě všechno předem naplánovat. Také může způsobovat potíže s nespavostí, agresivní reakce nebo nekontrolovatelný vztek, rozvoj některých závislostí nebo vyvolávat nezdravé zvládací mechanismy.

• Stres se může projevovat chronickou únavou.
• Migrény nebo akutní bolesti hlavy mohou být příznakem napětí nebo tlaku.
• Stres v nejakutnějších formách může vést k nekontrolovaným návalům emocí, jako je vztek.
• V obtížných obdobích se lidé mohou stát úzkostnými.
• Existují i četné fyzické projevy stresu: zrychlený dech, nervózní tiky a gesta (jako okusování nehtů), pocení, strnulost končetin, návaly horka, třesavka, nevolnost.
• Emocionální stres, pokud není léčen, může vést k vyhoření a k vážným poruchám emocí i k psychickým poruchám.

Věděli jste, že stres může být příčinou řady psychosomatických projevů?

Psycholog Wilhelm Reich, zakladatel reichiánského přístupu ke zvládání psychického stresu a traumat, tvrdí, že negativní energie a negativní emoce jsou v těle městnány a blokovány jako chronické kontrakce nebo svalové blokády. Tyto blokády někteří psychologové často nazývají opancéřováním.

• Strach je situován v oblasti žaludku.
• Zuřivost a pocit viny nebo vztek na sebe sama blokují oblast solar plexu.
• Zatrpklost nebo smutek blokují oblast hrudníku.
• Tíha, tlak a povinnost jsou pociťovány v oblasti ramenou a zad.

Způsob, jakým zvládáte strach, hodně vypovídá o vašich předchozích emočních traumatech a o tom, jak jste je zpracovali.

Vztah mezi stresem a nemocí je složitý a způsob, jakým se stresem bojujete, úzce souvisí s naučenými mechanismy jeho zvládání, s typem vaší osobnosti a se sociálním zázemím, kterým se obklopujete.  Přestože studie prokázaly, že krátkodobý stres má na náš organismus spíše pozitivní účinek, chronický stres se může projevovat jako fyzická nemoc.

• Stres oslabuje imunitní systém.
• Stres může způsobit ucpávání cév.
• Stres může způsobit zvýšenou úroveň zánětu v organismu (zvýšená hladina hormonu kortizol udržuje zánět) a může souviset s rakovinou.

Existují lidé, kteří i za těch nejnešťastnějších okolností a při velmi stresujících podnětech kontrolují své emoce. Jak se jim to daří? Co přesně znamená proces emoční regulace? Prakticky jde o to, že když se v našem životě objeví nějaký stresor, každý z nás jej vnímá trochu odlišně. Poté analyzujeme, jestli máme vnitřní i vnější zdroje nezbytné k tomu, abychom problém zvládli a našli jeho řešení. Postižení organismu prakticky závisí na vnímání obtíží, ne nutně na problému jako takovém. Stres rovněž vzniká tehdy, když máme pro řešení problému nedostatečné zdroje.

Jak bojujete proti stresu? Přečtěte si, jak se uvolnit, když jste ve stresové situaci.

Již od dětství se učíme různým mechanismům, jak zvládnout stres. Některé jsou zdravé, většina z nich je však dlouhodobě nezdravá, zvláště když dospějeme a jsme nuceni nalézat rychlé řešení obtížných situací. Ke snížení intenzity, s jakou vnímáme stres a emocionální bolest, si každý člověk vytváří jiné sebeobranné mechanismy:

• Potlačení nebo utlumení negativních emocí.
• Negování stávajících nepříjemných situací.
• Reakce vzteku a agresivity vůči stresoru.
• Racionalizace nebo zablokování všech emocí.
• Emocionální únik před skutečností a sublimace emocí (emoce jsou ventilovány jiným, společensky přijatelným způsobem).

K tomu, aby nás stres neprovázel dlouhodobě a nevedl k fyzickým nemocem nebo k neurózám či k depresivním poruchám, psychologové doporučují snížení emoční výbavy a emoční reaktivity. Krátkodobé kognitivně komportementální integrativní psychoterapeutické metody mají často optimální výsledky pro pochopení a přijetí traumat a nalezení jejich řešení v obdobích krize. Žádoucí je obnovení kognitivní trajektorie, kterou jsme si chybně osvojili v dětství, a přeměna kognitivního vzoru a zvládání životních situací v dospělosti. Jestliže v danou chvíli není možné podstoupit nějaký terapeutický program, máme k dispozici několik jiných prostředků.

Sedm účinných rad pro boj s psychickým stresem

Přestože na stresor reagujeme různě, lidský organismus prochází u každého jednotlivce stejnými změnami. Tělo obdrží z mozku zprávu, že je čas „bojovat nebo utéct“. Dochází k vylučování hormonů kortizolu a adrenalinu. Pociťujete úzkost a tlak, svaly se napnou, srdce bije rychleji a tělo si potřebuje vybít adrenalin.

Přestože u ancestrálních (pradávných) vzorů by se mozek mohl domnívat, že „bojuj nebo uteč“ je spásná varianta, v současném životě jsme nuceni zůstat ve stresujícím období. K tomu, aby nás tento stres nepostihl fyzicky ani psychicky, potřebujeme znát několik zdravých mechanismů pro jeho zvládání. Potřebujeme vědět, jak zvládat fyzický stres, jak bojovat proti emočnímu stresu a jaké zvyky si můžeme osvojit.

1. Šálek čaje nebo horký nápoj v obtížných životních situacích vykoná opravdu dobrou službu. Takový posilňující zvyk může dokonce i v těch nejobtížnějších chvílích obnovit klid a vyrovnanost. Odborníci obvykle doporučují zelený čaj se zázvorem nebo jasmínem. Zelený čaj snižuje krevní tlak a je dobrým tonikem, zatímco jasmín uklidňuje negativní emoce a zázvor zklidňuje pocit nevolnosti v břiše nebo napětí, když se objeví stres.
2. Další metodou, která bývá po ruce, a navíc jde o chutnou variantu, je pojídání banánů. Banány vyvolávají vylučování serotoninu v organismu a „hormon štěstí“ nám pomáhá, abychom byli klidnější a veselejší.
3. Co děláte ve stresujících obdobích vy? Jestliže celkově dáváte přednost tomu, že se stáhnete do ústraní a budete trávit čas o samotě, pak psychologové doporučují pravý opak. Dohodněte si setkání s přáteli, mluvte a hledejte spojení s lidmi. A co více, vyhledávejte pohyb, a to hlavně na čerstvém vzduchu.
4. Což nás přivádí k dalšímu řešení, jak bojovat proti stresu – provozovat sport, který spotřebuje/vybíjí naše negativní emoce, když je třeba (box může zapůsobit jako katarze), nebo nějakou fyzickou činnost, která uklidňuje nervy a navrací duševní a emoční klid (jóga nebo plavání).
5. Meditace může být další zdravou variantou, jak předcházet stresu. Zvlášť jestli praktikujete meditaci dlouhodobě, napomáháte tím ke snižování emoční reaktivity.
6. S negativními emocemi také můžeme bojovat emocemi pozitivními. K tomu, abychom se cítili lépe, nám může pomoci, když připravíme romantickou večeři při svíčkách se svým partnerem. Ostatně světlo svíčky má terapeutický protistresový účinek!
7. V neposlední řadě pomáhá zmírnit stres aromaterapie, konkrétně vůně levandule, citrónu, rostliny ylang-ylang, bergamotu, šalvěje nebo jasmínu, které přispívají ke zklidnění našich pocitů a mají sedativní, antidepresivní a anxiolytický účinek.

Informace byly převzaty a adaptovány z:

1. Troshin, V. D. Stress and stress disorders. Diagnosis, treatment and prevention. M.: MIA, 2007. 784 p.
2. Stress, burnout, coping in a modern context / ed. A. L. Zhuravleva, E. A. Sergienko. M.: Publishing House „Institute of Psychology, RAS“, 2011. 512 p.
3. Kibanov A. Ya., Konovalova V. G., Belova O. L. Managing conflict and stress. M.: Prospect, 2013. 88 p.
4. Servan-Schreiber D. Antistress. How to overcome stress, anxiety and depression without medication and psychoanalysis. M.: Ripol-Classic, 2012. 352 p.
5. Reich V. Analysis of personality. M.: KSP +, 1999. 333 p.
6. Linde N. D. Psychological counseling: theory and practice. Ed. 2nd. M.: Aspect-Press, 2013. 269 p.
7. Kulakova S. A. Basics of psychosomatics. SPb.: Speech, 2013. 288 p.