Příliš mnoho práce, úzkosti, stresující životní situace, poruchy nervové soustavy, nezdravá dieta, přeplněná ložnice, pokročilý věk, poruchy cirkadiánního rytmu – to vše může přispět ke vzniku nespavosti. Ať mluvíme o zdravotních symptomech, o nezdravých spánkových návycích nebo o biologických faktorech, nespavost znamená určitou neschopnost mozku „vypnout“.

Nespavost je porucha spánku, která postihuje miliony lidí na celém světě. Dochází k tomu, že mozek není schopný usnout nebo udržet klidný spánek. Následky nespavosti mohou být krátkodobě i dlouhodobě zničující.

Jestliže se i vy potýkáte s nespavostí, nejste v tom sami! Nespavost se vyskytuje až u 40 % lidí. Trápí vás v poslední době (nejméně 6 měsíců) nedostatek spánku, neschopnost usnout, ruminační myšlenky (tedy ty, které se opakují, nedají vám pokoj a nelze je zarazit) či stavy úzkosti nebo stresu? Probouzíte se často během noci, jste podráždění a unavení během dne? Možná vás bude zajímat, proč nespavost vzniká a jaké má následky, pokud není léčena.

Jaké jsou příčiny nespavosti a jak může být diagnostikována?

• Poruchy cirkadiánního rytmu – dlouhé lety, změny pracovního rytmu a místa, změny nadmořské výšky, okolní hluk, teplo nebo snížená teplota v prostoru určeném ke spánku zvyšují riziko vzniku poruch spánku. Různé studie zdůrazňují i skutečnost, že rozvrh práce na směny může být zahrnut mezi faktory, které narušují spánek a cirkadiánní rytmus.
• Poruchy emocí – deprese, úzkost – zvyšují riziko rozvoje nespavosti.
• Fyzická onemocnění – chronická bolest, angina pectoris, nemoci zažívacího traktu, plicní choroby, astma, dočasná zástava dýchání, autoimunitní onemocnění, degenerativní onemocnění, mozková příhoda – to vše také přispívá ke vzniku nespavosti.
• Hormonální poruchy mohou způsobit poruchy spánku.
• Faktory prostředí a medikace mohou vyvolat nespavost (kortikosteroidy, statiny nebo antidepresiva jsou jen některé z léků, které poruchy mohou vyvolat).
• Období doprovázená mnoha stresovými faktory zvyšují výskyt nespavosti.
• Konzumace alkoholu snižuje naději na klidný spánek.
• Skrovná večeře, pocit hladu nebo naopak vydatná večeře mohou narušit spánek.
• Používání telefonů, tabletů a notebooků, tedy displejů různého typu, udržuje mozek v bdělém stavu.
• Psychické nebo emocionální problémy (deprese, úzkost) mohou vést ke vzniku nespavosti.

Příčiny nespavosti jsou různé a mohou souviset s dědičnými faktory, pokročilým věkem nebo s obdobím dospívání, a dokonce i s obdobím těhotenství. Pokud jde o léčbu poruch spánku, kromě změn životního stylu nám může být užitečný psychoterapeutický program nebo léčba zvyšující vylučování nebo suplementující hormon spánku – melatonin. Jakékoli užívání léků však musí doporučit lékař nebo lékárník.

Existují četné studie, které zkoumají příčiny nespavosti a také následky, které má na tělo i psychiku. Jak působí poruchy spánku na tělo? Udržují jej ve zvýšené pohotovosti, což vede ke kardiovaskulárním onemocněním, neurokognitivním poruchám a ke zvýšené úmrtnosti. Výzkumníci z oboru psychiatrie došli k závěru, že nespavost vede:

• k předčasnému vzniku arteriální hypertenze,
• ke stoupání hladiny stresových hormonů (kortizol), zvýšené glykémii a vzniku diabetu,
• ke kognitivním poruchám a deficitním kognitivním procesům,
• ke vzniku deprese a generalizované úzkostné poruchy,
• k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění (zvýšené riziko infarktu myokardu, ale i mozkové příhody).

Matthew Walker, profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, popsal účinky nespavosti. Vědec uvedl, že během spánku si mozek připomíná a zaznamenává to, co se v ten den naučil.

Proto se po noci klidného spánku vaše výkony zlepší i tehdy, když jste se něco učili jen krátce. Během spánku mozek doplňuje staré informace o nové, vytváří nové spoje a asociace, takže může vidět jiná řešení nebo rozhodnutí. Ostatně proto s nedostatkem spánku dramaticky klesá naše schopnost činit správná rozhodnutí. Podívejte se, jaké další následky má podle vědců nespavost na naše tělo i mysl:

• Jestliže spíme méně než šest hodin, dospějeme o 30 % rychleji k vyčerpání.
• Čím méně spíme, tím více kyseliny mléčné vylučuje a ukládá naše tělo.
• Snižuje se schopnost plic inhalovat kyslík.
• Snižuje se kapacita svalů.
• Klesá kapacita našeho imunitního systému. Dokonce se snižuje i schopnost našeho těla ničit karcinogenní buňky, chybí-li spánek.
• Až o 60 % se zvyšuje riziko poranění nebo úrazu. (Zdálo se vám, že jste „nešikovnější“ po tom, co jste méně spali? Tak tohle by mohlo být vysvětlení!)
• Čím méně spíme, tím více se v našem těle hromadí metabolických reziduí (zbytků), protože mechanismus mozku není způsobilý odstraňovat toxiny.
• U jedinců, kteří mají narušený spánkový rytmus, vzrůstá riziko rakoviny, obezity a diabetu, což prokazují studie provedené u osob pracujících na směny.
• Při nedostatečném spánku dochází k narušení vyplavování hormonů, které kontrolují naši tělesnou váhu a chuť k jídlu. Leptin, tedy hormon, který říká tělu, že jsme nasyceni, je potlačen. Naopak se zvyšuje hladina grelinu, hormonu, který nás vybízí k jídlu. Lidé, kteří spí v noci pouze čtyři až pět hodin, snědí denně až o 300 kalorií víc a mají sklon jíst nezdravé potraviny.
• Muži, kteří v noci spí pět až šest hodin, mají mnohem nižší hladinu testosteronu.
• Když se u nás objeví porucha spánku, vede to k poklesu naší duševní výkonnosti, a to až po dobu následujících dvou týdnů.

Jaké následky má nespavost na naši psychiku a emoce:

• Když nám chybí spánek, mj. tím ovlivňujeme svá emoční centra a zdá se nám, že je těžší být citově vyrovnaní. Z toho důvodu býváme druhý den po probdělé noci podráždění a roste riziko, že se u nás časem rozvinou deprese a úzkosti.
• Klesá naše pracovní výkonnost, efektivita a produktivita a zpomalují se tělesné a duševní reakce.
• Nastupuje deprese a nedostatek duševní koncentrace.
• Narůstá naše emoční reaktivita, tedy riziko vzniku atak paniky, agresivity a nekontrolovaného vzteku.
• Častěji se u nás může rozvinout impulzivní chování, objevují se myšlenky na sebevraždu nebo paranoia.
• S nástupem chronické nespavosti se zároveň zhoršuje naše paměť a klesá schopnost učit se.

Dosavadní poznatky hovoří o tom, že během hlubokého spánku se často objevují konkrétní mozkové vlny, které jsou spojovány s pamětí a zvýšenou kapacitou mozku. Závěr vědců je takový, že v průběhu spánku se naučené informace skladují a usazují v mozku. Přerušování spánkových cyklů se zdá být jedním z největších rizik kognitivní degradace a vzniku mnoha neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy choroby.

Více informací o nedostatku spánku a jeho následcích pro hipokampus (část mozku, která řídí proces učení, koncentraci a paměť) můžete sledovat v tomto filmu. Neurovědec a psycholog Matthew Walker v něm mluví o studiích uskutečněných na vzorcích lidí, kteří spí dostatečně, i těch, kterým spánek chybí.

O významu spánku, příčinách a následcích nespavosti a o vědeckých důkazech v této oblasti se můžete dočíst více ve Walkerově knize „Why we sleep“ (Proč spíme).

Informace byly převzaty a adaptovány z:

1. Michael H. Silber, MB, Ch. B. Chronic Insomnia. The New England of Medicine, 2005. Vol. 353, pp 803–810.
2. Roma V., Theological M. Physiology and pathology of sleep. – SPb.: SpecLit, 2006. 160 p.
3. Fitze I. Bad and good sleep. – M.: GEOTAR-Media, 2016. 208 p.