Spánek a usínání. Proč někdo „spí jako dřevo“, a jiný počítá ovečky?

Bez spánku se neobejdeme. Naše tělo jej potřebuje a aktivně vyžaduje. Dlouhodobá absence spánku má na náš organismus neblahé účinky, což podrobně dokazuje experiment, kterého se účastnil americký student Randy Gardner. Sedmnáctiletý chlapec nespal po dobu 11 dní. S pokračující spánkovou deprivací pociťoval nevolnost, měl útržkovité myšlení, trpěl poruchami paměti a halucinacemi. Experiment byl nakonec z rozhodnutí lékařů ukončen, protože chlapci hrozilo celkové selhání organismu. Závěr byl však jasný – spánek významně ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví.

Význam spánku

Během spánku dochází k útlumu mozkové aktivity, který je spojen se ztrátou vědomí a se snížením citlivosti na vnější podněty. Spánek je charakteristický snížením tělesné teploty, uvolněním svalstva, zpomalením dýchání a snížením krevního tlaku. Význam spánku zatím není plně objasněn, vědci však zmiňují řadu jeho pozitivních účinků na lidský organismus:

  • Během spánku si „odpočinou“ naše kognitivní funkce, mezi které patří např. paměť, myšlení, rozhodování, učení a další. Nedostatek spánku prokazatelně vede ke snížení intelektového výkonu.
  •  Spánek umožňuje „čištění mozku“ od nervových metabolitů, které by jinak způsobily snížení jeho funkce.
  • V průběhu spánku dochází k posílení růstových a ozdravných procesů tělesného systému (např. imunitního nebo svalového), regenerace organismu probíhá s vyšší intenzitou než během bdění.
  • U dětí má spánek význam pro zrání nervové soustavy.

Mezi další funkce spánku patří např. ukládání informací do dlouhodobé paměti, snění nebo úspora energie organismu. Pokud se vám dlouhodobě nedaří se kvalitně vyspat, může být právě tato vaše deprivace příčinou potíží se soustředěním, selhávající paměti, únavy a nedostatku energie.

Jak se dobře vyspat

Nedaří se vám si během noci odpočinout? Pro tyto potíže existuje celá řada možných vysvětlení. Někdy ovšem pomůže jen mírná úprava denního a zejména večerního režimu: 

  • Základem kvalitního spánku je dostatečná únava. Nedaří se vám v noci usnout? Buďte přes den aktivní, vynechte odpolední šlofíky a postel nechte ustlanou až do doby těsně před spaním.
  • Koukáte až do večera do monitoru počítače nebo jiné elektroniky? I to může být zdrojem potíží s usínáním. Obrazovky vyzařují tzv. modré světlo, které snižuje hladinu melatoninu (hormon, který reguluje spánek) v těle a brání tak navození spánku. Zkuste před spaním vyměnit sledování monitorů za knížku, jógu nebo jinou relaxační aktivitu. Pomoci mohou také brýle s čočkami blokujícími modré světlo.
  • Před spaním v ložnici vyvětrejte a navoďte vhodnou teplotu vzduchu, ten by měl mít mezi 16 a 19 °C.
  • Zařaďte do svého dne večerní rituál. Mělo by se jednat o relaxační činnost, která se bude pravidelně opakovat, a bude tak signalizovat tělu, že se již blíží doba odpočinku. Může jít o krátkou pomalou procházku, teplou sprchu nebo vychutnání si bylinkového čaje. Co si zvolíte, záleží jen na vás.
  • Pro kvalitní spánek je vhodné si osvojit rutinu i v časech usínání a probouzení se. Choďte spát a vstávejte v podobnou dobu v pracovním týdnu i o víkendech.
  • Optimální odpočinek mohou podpořit také léky rostlinného původu, tzv. fytofarmaka. Vhodné jsou například přírodní léky Persen a Persen forte, které pomohou navodit vnitřní klid a odstranit úzkost, což pomáhá i při usínání. 
  • Pokud se vám nedaří zlepšit kvalitu spánku vlastními silami, obraťte se na svého praktického lékaře.

(pem)

Zdroje: