Akutní stresová situace – jak se s ní poprat?

Jak moc vás může traumatická událost rozhodit? Kdy a jak se z ní zvládnete dostat sami a kdy je naopak vhodné se obrátit na odborníka.

Akutní stresová reakce neboli akutní stresová nemoc se u některých lidí rozvíjí jako reakce na život ohrožující situaci. Nastupuje bezprostředně po události a její trvání by nemělo přesáhnout tři měsíce. Pak by se jednalo o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), pro kterou jsou typické flashbacky.

Nejčastější příčiny akutního stresu

Většinou se jedná o takové situace, které jsou život ohrožující. Jedinec však musí být při nich fyzicky přítomen, ne je jenom sledovat v médiích. Jaké jsou typické příčiny rozvoje reakce na stresovou situaci?

Živelní pohromy – sucho, záplavy, zemětřesení, výbuch sopky, požár atd.,
válka,
vážné nehody – např. autonehody,
násilí – vč. domácího a sexuálního násilí, ale i např. přepadení,
teroristické útoky,
náhlé úmrtí blízké osoby,
nečekané sdělení vážné diagnózy.

Kdo je víc v ohrožení?

Ne u každého, kdo zažije traumatický zážitek, se dostaví akutní stresová reakce. Některé skupiny lidí jsou ale ohroženy víc než jiné. Jedná se o jedince:

ženského pohlaví,
s psychiatrickým onemocněním,
s již prožitým traumatem v minulosti,
vyhýbavé povahy.

Typické projevy při akutní stresové reakci

Příznaky akutní stresové reakce se objevují buď bezprostředně po události, nebo během několika dalších dní. Rozdělit je dle jejich charakteru můžeme na fyzické a psychické. Zapříčiněné jsou vyplavením hormonu adrenalinu a nadměrnou stimulací nervového systému.

Fyzické projevy:

bušení srdce,
lapání po dechu,
bolest na hrudi,
strach ze smrti,
bolest hlavy,
bolest břicha,
nevolnost,
pocení.

Psychické projevy:

nesoustředěnost,
poruchy spánku,
výbuchy vzteku,
podrážděnost,
vyhýbání se jakémukoliv spojení s traumatem (vzpomínky, místa, osoby),
poruchy paměti,
neschopnost se radovat.

Jak si poradit sám

Pochopitelně existuje řada způsobů, jak se snažit těžkou událost vstřebat.

Bezpečí – bodem číslo jedna k uzdravení je pocit bezpečí pro sebe, případně i své blízké. Teprve tehdy máte možnost se „nadechnout“ a celou událost si zrekapitulovat. Pokud se v bezpečí necítíte, zamyslete se, co byste potřebovali, aby tomu tak bylo.
Fyzické zdraví – jedná se o oblasti spánek, pohyb a jídlo. Snažte se naplnit tyto základní životní funkce, pak se vám bude mnohem lépe fungovat a vracet se do běžného života.
Mluvte – uvědomte si, co se vlastně stalo. Mluvte o tom s blízkými. Je jedno kolikrát. Pomáhá nejenom, že mluvíte, ale že se u toho i slyšíte.
Psychická pohoda – snažte se dělat věci, které vám činí radost. Malujte, tvořte, poslouchejte hudbu nebo skládejte puzzle. Cokoliv, na co se můžete soustředit, vypnout a být jen tady a teď.

Jak překlenout složité období bez následků

Mnoho lidí se s obtížnou situací vyrovná samo a bez odborné pomoci. Přesto pokud cítíte, že je toho na vás moc a obtíže jsou až příliš pohlcující, neváhejte se obrátit na odborníka. „Lékem“ volby je v tomto případě psychoterapie. Nejlepší zkušenosti jsou s kognitivně-behaviorální terapií. Obvykle se zahajuje až dva týdny po události, aby měl daný jedinec čas na zpracování emocí a událostí sám. Léky na tlumení úzkostí nebo na podporu spánku doporučovány nejsou. Je to právě z toho důvodu, že neodžití si dané situace vede k posttraumatické stresové poruše. Anxiolytika se využívají pouze k tlumení závažných úzkostných stavů, případně lze použít léky na utlumení bušení srdce.

Co když se vzpomínky vrací

Jestliže vaše problémy trvají déle než měsíc, nedaří se vám s událostí vypořádat svépomocí, případně ani s pomocí terapeuta, navštivte lékaře. Mohlo by se jednat o posttraumatickou stresovou poruchu.

(rhl)

Zdroje: