Už jste své nejspokojenější období prožili, nebo vás ještě čeká? Pojďme si ukázat, co říkají dosavadní vědecké poznatky!
Štěstí a spokojenost jsou komodity, za kterými se mnoho lidí honí a kterých by chtěli dosáhnout. A ať už to pro každého z nás znamená cokoliv, přáli bychom si tak náš život prožít. Přemýšleli jste už někdy nad tím, jestli vás ty dobré roky teprve čekají, nebo už je máte za sebou? Je nejlepším obdobím dětství, kdy ještě nemáte žádné povinnosti a můžete si jenom hrát? Nebo je to dospívání, kdy objevujete mnohá poprvé a zážitky jsou plné emocí? A co dospělost, kdy už si konečně můžete dělat, co chcete? Nebo spíš narození dětí a sledování toho, jak rostou? Nebo upřednostňujete moudré stáří s poznáním svých kvalit a limitů?
Kdo má větší šanci na štěstí?
Výzkumy zabývající se nejspokojenějším věkem sice existují, ale rozchází se ve svých výsledcích. Přesto máme určité aspekty, které zvyšují naši šanci na štěstí. Některé ovlivnit můžete, jiné ne.
- Pohlaví – ženy bývají se životem spokojenější než muži.
- Zdraví – nikoho asi nepřekvapí propojení spokojenosti se zdravím.
- Společenská třída – lidé ze slabších socioekonomických poměrů mají větší riziko vzniku psychických onemocnění, jako je například deprese.
- Baby boom – pokud jste se narodili v době zvýšené porodnosti, může být těžší uspět v oblastech, které vás zajímají. To dokáže být frustrující.
- Vztah – lidé ve vztahu hodnotí svůj život příznivěji než ti, kteří žijí či žili sami.
- Děti – že je život naplněný, jen když se stanete rodiči? Opak je pravdou!
U-křivka
Podle studie z Brookingsova institutu se dá životní spokojenost vyjádřit jako písmeno U. Spodní část křivky neboli nejnižší hladina štěstí se nachází mezi 40. a 60. rokem života. Poté se křivka obrací a naše spokojenost opět stoupá. Lidé kolem 80 a starší jsou jedni z nejšťastnějších. Toto zjištění nepodporuje naši představu stáří, které máme spojené s depresí, osamělostí a nemocemi. Je pravda, že podmínky pro život se nezlepšují. Mění se ale náš náhled na ně. V tomto věku mnohem snáz dokážeme věci přijmout takové, jaké jsou. Uvědomujeme si svoji konečnost, a tak si umíme užívat věci, které za to opravdu stojí. Nejsme nuceni balancovat mezi rodinou a kariérou. Nemáme už potřebu usilovat o povýšení nebo plnit očekávání někoho jiného. Postupně jsme získali životní jistotu a sebevědomí. A také jsme si uvědomili, že ztráty a zklamání k životu patří, a proto se z nich hned nehroutíme.
Obrácená U-křivka
Podle retrospektivní studie publikované v časopise Social Indicators Research má U-křivka obrácený tvar a nejšťastnější jsme naopak mezi 30. a 34. rokem života. Autoři výzkumu argumentují tím, že právě pohled zpět nám dokáže přesněji reflektovat naše pocity než jejich vyhodnocování v přítomném čase. Ačkoliv tento věk máme spojený s náročností a balancováním mezi zajištěním bydlení, rodinou a kariérou, zpětně na něj vzpomínáme jako na ten nejvíce naplněný. A nemusíme zoufat, spokojenost přetrvává i do středního věku. Dokonce se ukázalo, že obdobnou míru spokojenosti zažíváme po dvě životní dekády.
Životy lidí jsou natolik individuální a plné nepředvídatelných situací, že je lepší nečekat na vysněné životní období, ale naučit se prožívat život více tady a teď. Nikdy nevíte, jestli líp už nebylo. A některé věci nezměníte, změnit můžete jenom svůj přístup k nim. Oslavujte každodennost a všednost. Nakonec to je to, co tvoří většinu vašeho bytí.
(rhl)
Zdroje a použitá literatura:
- https://rd.springer.com/article/10.1007/s11205-021-02804-6#Sec7
- https://wa-health.kaiserpermanente.org/whos-happier-people-in-their-40s-or-80s/
- https://www.brookings.edu/blog/future-development/2015/11/09/is-happiness-just-a-matter-of-waiting-for-the-right-age/
- https://www.spring.org.uk/2023/03/age-happiest.php
